Jen kus chleba, prosím. Osvětim.

27. února 2015 v 7:00 | Kerr |  SOME SHITS
Nějak.. nějak nedokážu skládat slova dohromady. Nevím, kam zařadit tento článek. Do deníku? Do zamyšlení? Nebo někam do odpadu? Proudí mi hlavou tolik myšlenek, že je těžké je všechny stačit zachytit. Čtu knihu "Vypravěčka". Už jsem četla víc knih na téma druhé světové války, četla jsem i Deník Any Frankové, dívala se na dokumenty. Je to téma, které mě zajímá (Je to morbidní to takto říct?) Žádná z těch knih nebo dokumentů mě ale neupoutaly natolik, aby mě donutily něco takového napsat. Klepou se mi prsty a já nevím, jestli je to zimou, nebo tím příběhem. Nechci tady recenzovat knížku, najděte si to na internetu, tam to líp vysvětlí- je to na dlouho, příběh je komplikovaný a zamotaný.

Nikdy jsem nepochopila a zřejmě ani nepochopím, jak mohl existovat člověk, který rozpoutal něco tak velikého. A hlavně, jak ho mohli ostatní poslouchat? Prý měl Hitler působivé projevy. Lidé mu uvěřili, protože doufali v lepší zítřky a mysleli si, že on je zárukou právě takové budoucnosti. Většina němců, vlastně žádní lidé netušili, co se v koncentračních, neboli "pracovních" táborech dělo. Zatímco denně umírali tisíce židů v plynových komorách nebo vyčerpáním, ostatní si v poklidu žili své životy. Páni. Je to k neuvěření. Vlastně nevím, co přesně bych měla napsat, ačkoliv je tolik věcí, které chci vyjádřit. Ty pocity z toho všeho jsou k neuvěření. Čtu knížku a říkám si "Wow, ta se fakt pěkně čte, to je hezkej příběh". Jo.. A pak si uvědomím, že se to dělo. Tahle hrůza se opravdu STALA. My už to bereme jako něco, co je zapsáno v dějinách, je to dávná minulost, nám se to stát nemůže, Hitler byl blázen a zemřela spousta nevinných lidí. Vidět nějaký dokument nebo fotky, nažene nám to do očí slzy. Ale to je všechno. Uvědomujeme si vůbec, že tohle může přijít taktéž?

Svět se obrátí na ruby, všichni se zblázní. Kamarád se proti vám obrátí zády. Vyndá proti vám pistoli. Zastřelí vaší rodinu. Neuvědomujeme si, jak lehké je přijít o svůj život. Jak lehké je dopustit, aby někdo cizí držel náš vlastní život v jeho rukou. Jak lehké je stát na pokraji smrti, být na pomyslné hranici. Člověk pak přestane přemýšlet jako jeden. Začne myslet za jednu velkou skupinu, která je proti další velké skupině. I kdyby chtěl odporovat, nemůže. Zbijou ho, v horším případě zastřelí. Prokristapána, co se to dělo? Je mi z toho hrozně. V jednu chvíli, až se ti na vyšších místech rozhodnou, může znovu přijít válka. Pak my budeme jen figurkami v jejich hře. Budeme riskovat vlastní životy jen pro to, že si někdo umane, že začne válka.

Prosím všechny čtenáře nebo kohokoliv, kdo je ochotný. Seberte se a běžte si pro knížku Vypravěčka. Přečtěte si těch 500 strach, stojí to za to. Tohle není smyšlený příběh. Tohle jsou dějiny, které zatřásly s celým světem. Toto je věc, kterou by měl každý z nás znát.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 deny-paradise deny-paradise | Web | 27. února 2015 v 17:28 | Reagovat

Silný článek, silná kniha. O Vypravěčce jsem už slyšela, ale ještě jsem ji nečetla. Vlastně jsem nikdy žádnou knihu z druhé světové války nečetla, ale podle recenzí a tvého hodnocení se do ní asi dám.

Máš pravdu, asi si pořád moc neuvědomujeme, že se to kdykoliv může stát znovu. Opět můžeme být nic netušícími figurkami, kteří jsou ovlivňované těmi nad námi. Kteří, jak říkáš, si usmysleli válku. Je to hrozně děsivé, hrozné, smutné. To je prostě tolik emocí najednou, že nevím kam skočit. Když se dívám na filmy z válek, tak je to prostě hrozné a ještě horší je, že se to fakt stalo.

Mám toho hodně na srdci, ale napsat se to jen tak nedá. Pěkný článek :)

2 teri teri | Web | 27. února 2015 v 19:11 | Reagovat

Máš pravdu. Lidský život je křehká věc. Křehčí, než si uvědomujeme.

Vážně pěkný článek. Moc pěkný. Vystihla jsi to výborně. Hrůza, která se v táborech děla, tu hrůzu si nikdo z nás nepředstaví. My se vlastně máme jako prase v žitě- tedy až na to, že se v klidu může stát něco podobného znovu.

3 cincina cincina | Web | 27. února 2015 v 19:37 | Reagovat

Tak ty víš, že tu knihu právě teď čtu a tenhle článek mě nabudil ještě více k tomu, abych se do té knihy pustila naplno:)
Také mě zajímá téma 2. světové války. Prostě na tom tématu je to "něco", co mě dokáže vždy upoutat. Článek o koncentračních táborech a Hitlerovi jsem už psala... a ztotožňuji se i s tímto tvým článkem:)

4 Zita Zita | Web | 28. února 2015 v 6:33 | Reagovat

A vědělas, že Hitler maloval a chtěl jít na uměleckou školu? Jenže ho nevzali, kdyby se tam možná dostal, mohlo být všechno třeba úplně jinak a druhá světová válka nemusela být, možná...., ale podle mne by jí nejspíš vyvolal někdo jiný.

Vždyť i teď se možná schyluje ke třetí světové a to jsem si myslelaq, že už žádná nikdy nebude, tak jsme se to my starší učili ve škole.

Já jsem nedávno četla o jednom koncentráku, jméno si zrovna teď nemůžu vybavit, není příliš známé, tuším, že to byla Treblinka a dověděla jsem se, že tam byli dozorci nejen Němci, ale i Ukrajinci a ti prý byli mnohem horší něž německé gestapo. Takže věřím, že to co, co se děje teď na Ukrajině nebude přesně tak, jak se o tom dovídáme z médií.

P.S. Jo, děkuju za moc hezký komentář.

5 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 28. února 2015 v 10:44 | Reagovat

Klobouk dolů, jak si to napsala!
Měla jsem z toho husinu, protože když si řeknu, tak se to opravdu stalo. Bylo to skutečné. My si řekneme, že je to hrozné, jelikož to je opravdu hrozné  víc než to. Myslím si, že mi lidé, kteří jsme to nezažili bychom měli být rádi za každý den ve škole, či práci. Být vděčný. Jelikož ti, kteří byli v koncentračních táborech to štěstí neměli, ale věřím, že kdyby měli, tak by si ho dokázali hodně vážit. Mezitím, co my (někteří) si stěžujeme na to, jaký je život nespravedlivý a nevím co ještě, a přitom zapomínáme, že si vlastně žijeme jako v bavlnce oproti minulosti :/ Je to smutné téma a opravdu "strašidelné". Já jsem témata, která se týkala válek neměla ráda z toho důvodu, že se toho bojím a je mi líto všech, kteří se obětovali, či zemřeli... Nedávno jsme se ve škole koukali na dokument o koncentračních táborech a tolik mrtvých za den? Málem mě kleplo.
Říkám si, že bych se chtěla jet podívat do Osvětimi. Ale vcelku by mě mrazilo na zádech, kdybych si řekla, že tady umíralo milion lidí.. nevím prostě, měla bych z toho hrůzu, ale vcelku mě to i zajímá...
Do tvého článku jsem se opravdu vcítila! Neskutečně skvěle jsi to napsala! Mám teď takové smíšené pocity. Tu knížku si rozhodně vypůjčím!!! :-)

6 Hëllena Hëllena | Web | 28. února 2015 v 11:04 | Reagovat

2. světová mě taky zajímá, přečetla jsem z toho období Továrnu na smrt, Annu Frankovou, Noční vlaky, V pekle jménem Bergen Belsen, a možná jsem ještě na něco zapomněla. Tím, jak se ztotožňuju s tou dobou nechápu, jak může dneska existovat něco jako neonacismus. Myslela jsem, že jsme se posunuli výš.. :-(

7 znavená. znavená. | Web | 28. února 2015 v 11:32 | Reagovat

Mě tohle téma taky "baví", a knih mám okolo tohodle přečtených vážně spoustu, naposledy jsem se dívala a četla Sofiinu volbu, což je podle mě povinná četba každýho člověka :)

8 Anette Anette | Web | 28. února 2015 v 12:42 | Reagovat

taky se zajímám o tohle téma, je to až neuvěřitelné, co jeden člověk může způsobit. tu knihu si musím přečíst!
myslím, že bychom si měli více vážit toho, že žijeme. protože lidé, kteří byli v koncentračních táborech, takové štěstí neměli.
skvěle jsi to napsala! :)

9 Double.Claire Double.Claire | Web | 28. února 2015 v 12:55 | Reagovat

Teď nedávno jsem dočetla knížku s podobnou tématikou, také podle skutečného příběhu té doby, ale podstatně kratší a to Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou:(

10 sarushef sarushef | Web | 28. února 2015 v 13:51 | Reagovat

Máš pravdu. Tyhle knížky by měl každej znát.

11 ellie's' - untrue.blog.cz ellie's' - untrue.blog.cz | Web | 28. února 2015 v 14:26 | Reagovat

Já nemám třeba žádné kamarády právě mě jedni vydíraly a to si říkali kamarádi? Ne strašně, abych se přižnala knihy nečtu, ale dokumentární filmy na to se ráda podívám

12 Sisse• Sisse• | E-mail | Web | 28. února 2015 v 16:25 | Reagovat

Určitě si tu knížku přečtu. Už jsem četla pár takových knížek a vždycky jsem měla husí kůži a bílo ve tváři:(

13 cincina cincina | Web | 28. února 2015 v 20:16 | Reagovat

Ale no. Neříkej mi, že tě představa Drarry tolik děsí:D

14 baruška baruška | Web | 28. února 2015 v 23:29 | Reagovat

páni, úžasně jsi to napsala! druhá světová válka je také téma, které mě zajímá, ale nikdy bych se  k tomu nedokázala takhle vyjádřit, nejsem dobrá v dávání slov dohromady.
ale máš pravdu, tohle všechno bychom měli všichni vědět,

15 Van Vendy Van Vendy | Web | 1. března 2015 v 13:01 | Reagovat

Jsem ráda, že jsou ještě dnes lidi, kterým není lhostejná minulost. Musela to být šílená doba, kdy lidi dělali šílené věci. Nejhorší je právě to zjednodušené vidění - Němci opravdu většinou netušili, že takzvané pracovní tábory jsou i vyhlazovací. A Hitler byl asi vážně charismatická osobnost (na mě by moc nepůsobil, ale tenkrát byla jiná doba a pro zbídačelé Německo musel být jako zjevení hospodářského zázraku - myslím že hlavně díky tomu si získal tolik příznivců).Skutečnost druhé světové by měla asi každého vyléčit z iluzí o tom, kdo je člověk. Přesto se mnohé příšernosti dějí i v dnešní době, z toho plyne další poučení - člověk je nepoučitelný.

16 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 1. března 2015 v 18:02 | Reagovat

Souhlasím s tím, že tyhle dějiny obzvlášť by měli všichni znát - holt když do těch koncentračních táborů šlo i hodně lidí od nás a nechybělo moc, aby tam skončili všichni slované...

V dnešní době se na druhou válku, myslím, vzpomíná docela hodně - a je to dobře, i když samozřejmě nikdo nemůžeme přesně vědět, co se tehdy dělo.

Ve válce bojují vlastně jen ti nejvyšší - ti, kteří sedí v pracovnách a řídí životy ostatních, které se mu kolikrát dobrovolně svěří.

Všechny ty "velké" skupiny jak říkáš, spojuje nějaký faktor, nějaký zájem. A když tenhle zájem někdo zneužije ve svůj prospěch jako vodítko, pak se vlastně můžeme vinit i my sami, že jsme to dovolili...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.