Týden studenta se třemi brigádami!

20. října 2017 v 23:26 | Kerr |  COFFEE TIME
Neustále něco dělám. Tady to spíš ale vypadá, že jsem se tu už dlouhou dobu neukázala, protože na to z vysoka kašlu. No, v jistém slova smyslu je to pravda, ale není to kvůli nějakému lenošení, nýbrž kvůli mé časové vyčerpanosti. Dnes mě napadlo, že bych mohla popsat, jak rychle vlastně celý můj týden proběhne.

Pondělí
Nesnáším pondělky.
Mám školu do tří hodin, domů přicházím v půl čtvrté.
Začínám tím, že si ustelu, poklidím pokoj a obleču se do nejpohodlnějšího oblečení a teplých pantoflíčků, které mám. Vařím si Caro a zapínám notebook, načež si pouštím playlist písniček a vrhám se do práce. Nedokážu si představit fungovat bez jakéhokoliv plánu, takže si sepisuji úkoly, které musím dnes stihnout.
Začínám vyřizováním emailů, díky bohu, že mi jich teď chodí méně. Přichází první brigáda, dělám copywritera pro jednu firmu. Sepíšu si hrubý plán článků, jak chci, aby vypadaly, co by měly obsahovat, na co nesmím zapomenout. Poté si dávám chvíli relax, většinou u The Big Bang Theory nebo The queen Victory. Dělám si čaj a dodělám články, odesílám je. Umyju se, povečeřím, vařím čaj a jdu na učení se do školy. Chodím spát kolem jedenácté.

Úterý
Náročný den, fyzicky.
Škola do tří, poslední hodinovka tělocviku. Věčně se mi po něm nic nechce dělat, ale sakra, jsem na brigádě! Tentokrát v kavárně, kde jsem přes rok. Je to fajn, milí kolegové, fajn kolektiv. Jen je to prostě náročné jak po fyzické, tak psychické stránce. Ale den ubíhá rychle, většinou přicházím domů kolem deváté hodiny. Umýt, večeřet, relax a jdu spát.

Středa
Nesnáším středy!
Mám školu do čtyř hodin. Domů přicházím kolem páté hodinky. Pokud je hezké světlo, natáčím video. Když ne, vrhám se rovnou na copywriting. Sepisuji články, editoruji, blablabla. Relaxuji, pracuji na projektu do školy, den utíká rychle a já už se nemůžu dočkat postele, protože středa je pro mě krizovka.

Čtvrtek
Škola do tří, skvělý den.
Je to pro mě fakt odpočinek po těch náročných urychlených dnech, které projedu, ani nemrknu. Po škole jdu do kanceláře u nás ve městě, právě se dostáváme k mé třetí brigádě. Spravuji popisky kabelek a dalších produktů pro ženy pro jeden eshop. Je to pro mě určitý druh relaxu, samozřejmě píši a pracuji, ale v klidu, v tichosti, v kanceláři, na židli. Nestačím si ani uvědomit, že je pozdě večer. Pracuji s mojí kamarádkou, při cestě domů se stavíme na kafe nebo horký džus, občas si někam sedneme, konečně se cítím jako klasický puberťák, který je po většinu svého volného času kavárenským povalečem. Hned po příchodu domů vytahuji učení, uklízím si. Přeci jenom, mám více energie, než po odpoledni v kavárně.

Pátek
V pátek máme nejlehčí předměty, školu do jedné hodiny, prostě naprostá pohodička.
Občas si přeji, abych mohla přijít domů a prostě si jen lehnout na sedačku a dívat se na seriály, ale to je tak moc prokrastinování, že bych si to asi pak stejně hrozně vyčítala. No po škole zamířím do kavárny, domů přicházím opět kolem deváté- takže se akorát při cestě domů míjím s lidmi, kteří jdou do města chlastat, já už si jen sedám a sleduji seriály (Protože v pátek jsou titulky k AHS). Jdu spát v půl dvanácté.

Sobota
Huráá, víkend! No, co to je? Od devíti hodin nastupuji do kanceláře. Scházíme se celý tým- já, kamarádka, fotograf a náš veledůležitý kápo:D Vymýšlíme plán, řešíme co a jak, připravujeme si podněty na další týden. Bývám tam do oběda, takže jím už doma a mám celé volné odpoledne jen pro sebe. Většinou ho trávím s rodinou, jdeme se projít, něco napečeme, já si přečtu knížku, mrknu se na film. Je to rozhodně nejvíc odpočinkový den, na který se těším po celý týden!

Neděle
A je to tady, neděle. Když nejdu do kavárny od půl deváté, jdu až od dvou, takže se aspoň vyspím a fakt moooc si to užívám♥ Občas napíšu nějaký článek, sestříhám nebo natočím video, píšu na blog nebo se zkrášluji. Domů přicházím večer, takže si jdu okamžitě lehnout, připravená na další týden:)

Samozřejmě to není každý týden stejné, někdy chodím na kosmetiku, jindy si udělám výlet mimo město, celý den fotím, natáčím video přes celé odpoledne, sleduji seriály místo psaní a tak, ale tohle je takový můj klasický plán týdne. Jestli se děsíte, že je to šílený, není. Dá se to zvládnout, obzvlášť, když jsou všechny mé brigády mým koníčkem :)
Jaký máte týden vy?
 

Moje první zkušenost s UBER

18. září 2017 v 6:00 | Kerr |  FOR GIRLS
Možná je to propagací a spoluprácí s youtubery a blogery, možná je to prostě jen skvěle vymyšlený projekt. Taxíky UBER jezdící nejen po Praze, ale i na dalších různých místech po světě totiž musí znát každý, kdo se teď pohybuje na sociálních sítích. Já jsem sice spolupráci nedostala, i přesto jsem se rozhodla sepsat vám můj první zážitek s těmito taxíky a tak nějak vám poradit, jak na to.
If You Do These 5 Things on an Uber Ride, You Could Get Banned Forever
Pokud jste ještě nikdy o této aplikaci neslyšeli, pokusím se vás s ní v rychlosti seznámit. Můžete si v ní zvolit místo odkud a kam potřebujete hodit, v jakém typu auta chcete jet, v kolik hodin pro vás má přijet a zda chcete platit v hotovosti nebo kartou. Po objednání auta pak můžete sledovat, za jak dlouho přijede, kde se teď nachází a jaké auto pro vás přijede, abyste si ověřili, že nenasednete do auta někomu jinému.
Já jsem si tuto aplikaci stáhla do mobilu s tím, že jí třeba někdy využiji, ale že se přeci dokáži po Praze přemístit i metrem nebo autobusem. No, občas to člověk prostě nestíhá a s kufrem a milionem dalších zavazadel si nejste jistí, že to doběhnete včas. Na tohle je podle mě UBER nejlepší- nečekáte čtvrt hodiny jako na jiné taxi, protože k vám většinou přijede ten, kdo je nejblíž.

Jak přežít první měsíc školy?

9. září 2017 v 6:00 | Kerr |  FOR GIRLS
Všichni to známe. Ten obávaný měsíc je tady. Znovu do školy, znovu do toho příšerného režimu učení. Taky se občas ptáte sami sebe, jak sakra můžu zvládnout nástup do školy po všech těch prosluněných dnech u vody, válení se, sledování seriálů, cestování a nekonečných festivalů? Bohužel nedokážu prodloužit prázdniny ani vrátit čas, ale přináším vám pár tipů a rad, které pomáhají mně dostat se zpět do "školního režimu".
Související obrázek 1. Vstávání/usínání
Na nějaké přípravy před školou už je trochu pozdě, tak se pojďme zaměřit spíše na to, jak tuto nedokonalost vylepšit. Určitě je mnoho z vás, kteří pracujete nebo relaxujete mnohem raději v noci než přes den, takže klasicky chodíte spát kolem jedné až druhé ráno. O pár dní později přestáváte fungovat tak, jak byste chtěli, takže si jdete lehnout v deset s pocitem, že všechno dospíte. To je ale omyl! Naučte se chodit spát i vstávat každý den v přibližně stejnou dobu. Já jsem to měla nastavené tak, že do práce jsem vstávala každý den v 6:45 a ve volných dnech v 9:00. Moje tělo si tak zvyklo na pravidelnou dobu vstávání a nevěřili byste, o jak moc lépe se mi ráno probouzelo.

2. Organizace dne
Ne každý člověk je rodilý organizátor. Pokud ani vy nespadáte do kategorií lidí, kteří musí mít všechno vypsané, nevadí. Je ale podstatné si uvědomit, že byste měli své tělo a svůj mozek naučit na nějaký určitý čas, který budete pravidelně věnovat různým povinnostem. To znamená, že se naučte například to, že každý den budete věnovat hodinu času učení. Nejlépe si určete i hodinu nebo alespoň část dne. Odměňte se za to- každý den po té hodině učení si dejte čas pro relax, pro čtení knížky, pro koupání.. Ale dělejte to pravidelně, protože pak si to zafixujete a bude to pro vás stejná činnost, jako třeba čištění zubů nebo snídání.

3.Pěkné pomůcky
Ne nadarmo vzniká spousta videí, článků a návodů s nálepkou "Back to school". Já upřímně se tomuto zcela vyhýbám, protože asi nemám tolik kreativity, abych co se školních věcí dokázala rozdávat nějaké krásné tipy, ale je jich opravdu mnoho a myslím, že i dokážou pomoci. Přeci jenom, když si něco pěkného koupíte, taky se nemůžete těšit, až si to vezmete, ne? Kupte si nový penál, sadu propisek, dětinská lepítka, drahý diář nebo cokoliv, co vám udělá aspoň malou radost v těch táhlých školních dnech.

4.Nepodceňte začátky
Známe to všichni. "To je v pohodě, stejně je to jenom opakování z minulýho roku." jo, to sice v mnoha případech je, ale tahle metoda ulejvání nebude fungovat, pokud jste z toho minulý rok měli čtyřku. Nepodceňujte zbytečně ty nové začátky a i to, co se na první pohled zdá jako opakování. Raději se plně soustřeďte, než abyste něco doháněli ke konci pololetí.

5. Užívejte si to
Blbý bod? Nemyslím si. Pokud jste celé prázdniny makali tak jako já, rozhodně musíte být aspoň trochu rádi, že se vracíte zpátky do školy a nastane vám klidnější režim. Ačkoliv se musíte tak příšerně učit, jste neustále hodnocení, zkoušení, píšete testy a tak, tak si uvědomte jedno- tohle skončí. Jednou ano. Nemusíte být věčný student. Třeba budete už jen tak čtyřicet dalších let pracovat. Teď je přesně ten čas, kdy můžeš ovlivnit to, jak a za kolik peněz budeš pracovat. Tak se seber a makej na sobě:)
 


Poprvý v tý velký Praze sama

6. září 2017 v 6:00 | Kerr |  COFFEE TIME
Do Prahy jsme poslední dobou jezdili s rodiči poměrně často. Jakožto obyvatelé úplného divokého západu Čech ale navštěvujeme většinou jen tu část Prahy, která je vyloženě pro turisty. Staromák, Karlův most, Václavák, Ikea (masový koule, žejo) a znáte to, prostě taková ta místa, která vy pražáci určitě nesnášíte, protože když se někam potřebujete dostat, tady je nepřetržitě šílený štrúdl turistů, kteří si vše zběsile fotí. Nojo, já vím. Taky mě to už tolik nebavilo, tak jsem se rozhodla, že půjdu Prahu na pár dní prozkoumat sama. Jako úplně sama.
Původně jsem byla domluvená se Sváčou, že přespím u něj, ale to nám trochu nevyšlo. Domluvil mi teda jiný přespání, který nakonec taky nevyšlo, takže jsem si narychlo sháněla den před odjezdem nějaké ubytko, které by nestálo dva tisíce a zároveň to bylo blízko centra. Skončila jsem na hostelu v Dejvicích, což byla asi nejlepší možnost ze všech- pět minut od Staromáku, místo plný studentů a mladých lidí a taky Starbucks a KFC asi tři minuty chůze. Teda, nevím, jestli to bylo dobře nebo ne, ale jsem si jistá, že bydlet tam jako student na kolejích, přiberu za ten rok tak padesát kilo.
Přijela jsem ve čtvrtek s tím, že jsem se plánovala jen nějak rozkoukávat, vyžehlit si v klídku vlasy a relaxovat, protože před odjezdem jsem byla šest dní za sebou v práci a nějak jsem potřebovala vydechnout a zpomalit. To potřebuje občas každý, ne? Tak jsem přijela, zapnula písničky, nahřála žehličku, sundala boty a hodila na sebe pohodlný oblečení a užívala si klidu. Stejně mi ale nakonec zavolal Raego (můžu to sem psát, žejo? On teda asi můj blog nečte, ale chtěl, abych udělala vlog, ale já radši píšu, on mě zná..) takže jakožto můj zachránce se mnou ztrávil zbytek večera a snad ze mě měl i srandu, jak jsem si všechno v tý Praze užívala. Vám by nepřišla divná figura krávy v životní velikosti před nějakou drahou restaurací? To víte, to my maloměšťáci v tom našem městečku nemáme, skoro bych se u ní i vyfotila, ale to už bych byla fakt podivín, žejo.. Nemůžu tak rychle odradit každýho kluka, žejo.. Jakože vyfoť mě u krávy zlato, jo? A pak půjdem na drink.
Další den jsem měla nějaké plány, které byly vyřešené dřív, než jsem čekala, tak jsem si udělala procházku po staromáku, koupila si to výborný popcornový frapuccino a v tom největším dešti stála asi dvacet minut jen v triku, protože mě před Orlojem zastavili nějací dva francouzi, aby se mě zeptali, jestli je to fakt Orloj. Byla jsem po tom dopoledním programu tak rozhozená, že jsem se od nich nechala přesvědčit a těch dvacet minut tam s nimi stála a čekala, až na půl minuty vyskočí dvanáct panáčků, turisté udělají hlasité waaaau a všichni se rozutečeme zpět do svých domovů.
No dobrý, večer jsem si nakoupila večeři v KFC a snědla jí i s nějakýma sladkostma, který jsem dostala na testování ke spolupráci (nebojte, dostanete recenzi, stihla jsem je vyfotit předtím, než zmizely) ve svý posteli při čtení časopisu o dějinách český republiky. Neptejte se, prostě mě jen tento rok čekají průvodcovské zkoušky a já mám pocit, že jsem naprostý neznalec no.
Ráno jsem si zašla do Starbucks pro snídani, kterou jsem si teda ani nestačila sníst v klidu. Zjistila jsem, že už jsem měla být asi hodinu pryč z hostelu, check-out tam byl do desíti, což byla přibližně doba, kdy jsem vylezla z postele. Tak se omlouvám no. Marně jsem se snažila dovolat Sváčovi, se kterým jsem si konečně měla zajít na oběd, ale onemocněl. V tu chvíli jsem si vzpomněla na kamaráda, se kterým jsme se minuli a který odjížděl vlakem dopoledne. Okamžitě jsem si vyhledala info na idos, zjistila jsem, že sice mám asi čtyřicet minut, ale veřejnou dopravou bych to nestihla, takže jsem si zapnula (poprvé!!) Uber a objednala si auto. Ani jsem netušila, jestli jsem to udělala správně, něco jsem tam v rychlosti naklikala :D Moje balení bylo extrémně rychlý, já přísahám, že v životě jsem takhle rychle neměla sbaleno. V duchu jsem děkovala svému línému já, které si raději vzalo ještě jedno příruční zavazadlo s tím, že to určitě při zpáteční cestě nezabalí tak dobře, jako při přípravách, takže jsem všechno asi tak za dvacet vteřin naházela do kufru a kabelek a hrozně se bojím to teď po těch pár hodinách otevřít, že zjistím, co jsem tam zapomněla :D
Řidič Uberu byl skvělý, nějaký kouzelník asi, protože jsem vylezla a on tam byl (a jak říkám, sbaleno jsem měla děsně rychle, tomu byste nevěřili), tak jsem naskočila do auta a celých těch dvacet minut s ním prokecala. Byl to naprosto pohodový chlap, ochotný a tak trochu mě uklidnil a hlavně- dovezl na vlakáč rychle. No asi jsem ho taky nakazila radostí z Prahy, vyprávěla jsem mu o tom všem, o těch možnostech, který tu máte, o těch lidech a tak, takže mi při placení otevřel kufr a podal zavazadla se slovy "Víte co, tak to nechte, ať máte na tu Prahu jen dobrý vzpomínky."
Po tom všem jsem seděla ve vlaku, děsně vyčerpaná, ale tak nějak šťastná.
Poprvý ve svým životě jsem se rozhodovala sama za sebe, byla ve městě, kde mě nikdo neznal, mohla vstávat kdy jsem chtěla a hlavně fakt měla ten pocit, že záleží jen na mě, co a jak udělám. Taky už jste ten pocit zažili? Miluju to. Chci se do Prahy takhle vracet častěji, udělat si výlet, jednou za čas se odreagovat.
Hrozně se mi nechtělo pryč. Měla jsem pocit, že jakmile odjedu, všechny ty zážitky se ode mě vzdálí o trochu víc. Neboj Praho, já se brzo vrátím.

Jaká bude barva letošního podzimu?

3. září 2017 v 6:00 | Kerr |  FASHION
Ačkoliv nepřidávám tolik článků z oblasti fashion (což potřebuji urgentně změnit!) vždy se snažím dodržet alespoň informace o tom, co se bude v příštím ročním období nosit. Víte, která barva to bude tentokrát? Můžu vám prozradit, že se tato barva objevovala už v i v předešlých sezónách. Další nápovědou je to, že ještě neopustíme křiklavé a výrazné barvy, protože po letní žluté přichází další- RUDÁ! Červená barva je číslo jedna, top mezi všemi návrháři. Téměř každý ji zařadil do své kolekce pro podzim 2017. Pojďme si přiblížit některé outfity přímo od návrhářů.

Alexander McQueen mě nikdy nezklame. Na módní trendy právě od této značky se těším snad nejvíc ze všech. Taky vám přijdou tak inspirující? V jeho poslední kolekci se sice objevila klasicky černá, bílá a šedivá, ale červenou použil nejvícekrát. Všimněte si, jak mají modelky vždycky pásek, který jim dělá krásný pas. Budu si to muset zapamatovat, vypadá to skvěle.

Prada měla ve své poslední kolekci tmavší kousky- převážně jejich klasickou hořčicovou, hnědou a smaragdovou. Dočkali jsme se ale i slibované rudé. Já si nemůžu pomoci, ale jejich kousky mě prostě nikdy nedokážou nadchnout. Narozdíl od předešlého McQueena bych jejich oblečení nedokázala vynosit, ani kdybych je zkombinovala s basic doplňky. Co na ně říkáte vy?


Calvin Klein! Můj miláček v parfémech, na kterého nedám dopustit. Nezklamal a i v této kolekci použil hlavně dobře kombinovatelné kousky, asymetrické vzory a jednoduché střihy. Všimla jsem si, že se tentokrát soustředil hlavně na barevné spodní díly, například barevné sukně po kolena byly nejen rudé, ale i fialové a smaragdové. Já tento střih naprosto zbožňuji a sama jsem si pořídila nejen černou, ale i červenou. Tak jí konečně vynosím:)

Co si budeme povídat, Valentino musí dodávat každé ženě pocit, že je to pravá dáma s pořádnou dávkou elegance. Jejich kousky krásně podtrhnou přednosti každé dívky či ženy a vypadají fantasticky. Čekala jsem jejich klasickou růžovou- nezklamali! Růžová se opravdu objevila několikrát a mám pocit, že si budu muset něco v podobné barvě taky pořídit. Možná se k jejich kolekci pro podzim vrátím v samostatném článku, protože stojí za to. Červenou ale ukázali na několika outfitech také. Co na ní říkáte? Ta kabelka například vypadá skvěle, miluji barevné a výrazné kabelky a doplňky.

Co na červenou barvu říkáte vy?
Já jsem si už minulý rok pořídila několik červených kousků s tím, že je budu nosit, ale tehdy byla trendy hlavně béžová a různé odstíny hnědé, tak jsem na to neměla tolik odvahy.. Teď se nemůžu dočkat, až vynosím ty svoje dva červené kabáty, kalhoty a sukni :D