Blokuji si blogery a nestydím se za to.

Středa v 20:29 | Kerr |  JAK NA BLOG
Blokování- téma, o kterém se nemluví, ačkoliv je pro všechny stálé blogery velmi známé. Pro ty z vás, kteří ale i přesto neví o co jde, tu mám krátké vysvětlení. Pokud vám někdo na blogu píše komentáře, které jsou v podobě spamů, nebo vás uráží, nadává, potřebuje si pod každým vaším článkem uvolnit své nervy z toho, že on není tak dobrý/čtený/krásný/dosaďte další, máte skvělou možnost mu zabránit v psaní komentářů a to tím způsobem, že si ho zablokujete. Samozřejmě to funguje vždy jen na jednu jeho IP adresu (a to na tu, ze které ten článek píše). Pokud se pak přihlásí například ve škole, ve městě, kavárně apod., komentář napsat může. Ale vy ho můžete vesele blokovat znovu a znovu, dokud ho to nepřestane bavit, že.
Pojďme se ale vrátit zpět k tématu. Já bloguji už opravdu dlouho, v červenci to bude osm let. Za tu dobu jsem dostala nespočet komentářů, které nebyly vždy jen pozitivní. Dříve jsem si z "hejtů" nic nedělala, dokázala jsem si kolem sebe vytvořit bublinu, přes kterou jsem si nikoho k tělu nepouštěla. Komentáře jsem tam nechávala a klidně jsem si i četla reakce lidí, kteří tam psali a reagovali právě převážně na hejty. Od té doby, co jsem ale na tomto webu, to mám nastavené jinak. Blog se snažím (hlavně v poslední době) směřovat spíše na články, které lidem můžou něco přinést. Byla doba, kdy jsem publikovala mnoho věcí ze svého soukromí. Psala jsem si veřejný deník, dávala sem fotky z oslav, akcí, na které jsem chodila a opravdu jsem se tady svěřovala jako své nejlepší kamarádce. Teď ale vidím, že psaní článků, které vám něco přinesou, má větší význam. Ať už jen zamyšlení, krátké pozastavení se nad situací. Vkládám do svých článků mnoho času, úsilí, trpělivosti a hlavně kus sebe, abych z toho měla dobrý pocit.

V poslední době se děje v mém životě spousta věcí, na které jsem nebyla zvyklá. Problémy se školou, spousta učení, celoroční brigáda, učím se nový jazyk, mí přátelé už nejsou tak dobrými, jako bývali a já prostě potřebuji mít svoje vlastní "dokonalé" místo, takovou oázu klidu a pohody, kam si vlezu po nepodařeným dni. Když mi pak sem přijde někdo, z koho vyloženě proudí ta negativní energie, já to tu prostě nechci. Je to moje věc, koho tu mám, koho tu chci mít. Můj blog je veřejný, ale zároveň jen pro lidi, které tu chci mít.

Můžete o mně psát, jak jsem hrozná, protože jsem byla Standova oblíbenkyně, miláček blogu a nevím co všechno jste schopní si vymyslet. Dokonce jsem několikrát byla uvedena jako dlouhovládnoucí panovník, který je zvyklý na chválu svých pochlebovačů- pokud se nemýlím, toto vyšlo z úst Miloše, který se o mně zmiňoval již několikrát. Nejsem blbá a vidím to, jen se k tomu většinou nemám chuť vyjadřovat. Můžete mi tímto psaním a zmiňováním o mně zvyšovat "popularitu" a povědomí o mně. Choďte se na můj blog zasmát, pobrečet, ukazovat na mě skrze obrazovku prstem, ale pokud nebudu chtít vaše názory, nedovolím vám to. Takto mi to přijde správné a preferuji to už pár měsíců.

I v normálním životě se straním a snažím se vyvarovat lidí, kteří mi nejsou příjemní a proto to pokládám za naprosto přirozené v blogovém světě. Není to nic, za co byste se měli stydět. Naším blogem vyjadřujeme naší osobnost, tvoříme náš malý svět. Netvrdím, že mažu všechny negativní komentáře- věřím, že i tady jich pár bude a já je tu nechám- ale pokud sem někdo přijde jen s úmyslem poskvrnit mě nebo mě urážet, pak tu nemá co dělat. Nestyďte se za blokování, je to váš svět, dělejte, co uznáte. Existuje svoboda slova, ale některá slova je prostě lepší skrýt.
 

Jak kompletně změnit svůj život

17. února 2017 v 22:38 | Kerr |  PRO SLEČNY
Občas se v životě jednoduše dějí určité věci a situace, které nás samotné vnitřně ovlivní natolik, že se chceme kompletně změnit. Je to naprosto přirozené, každý z nás se mění- ať už vědomě či nevědomě. Měníme se vzhledově, ale i psychicky a to sice s přibývajícím věkem, zároveň ale taky třeba jen proto, že chceme. Každému s stoprocentně stalo v životě něco, co ho hodně psychicky zasáhlo- stěhování, rozchod s klukem, nástup na jinou školu, ztracení nejlepší kamarádky, úmrtí někoho blízkého, šikana, nebo prostě jen pubertální nálady, kdy si řekl STOP, chci se změnit, chci být lepší/hezčí/hodnější/dosaďte cokoli, co jste použili zrovna vy. Tak pojďme na to.

1) Vlasy

Typická Kerr, která vše začíná právě tímto bodem. Vlasy jsou něco, co může kompletně změnit naší vizáž a především může docílit toho, že se budeme cítit lépe. Samozřejmě u kluků změna neproběhně v takovém měřítku, které je možné u holek, ale taky se lze ostříhat, že? Holky se můžou zamyslet nad změnou mnohem víc. Já jsem typ holky, která když už chce změnu, musí být opravdu velká. Jiná barva, jiný střih. Když už utratím u toho kadeřníka tolik peněz (jakože jsem schopná u něj nechat opravdu vysoké částky) chci, aby to za to stálo a bylo to na mě vidět. Zároveň jsou ale holky, kterým stačí ostříhání pěti centimetrů vlasů a jsou spokojené a cítí se jako v novém těle. Každopádně rozhodně nebude na škodu se objednat ke kadeřníkovi a nějakou tu změnu podstoupit. Vždyť je to tak příjemné, nechat se opečovávat! Tak šup, šup.

2)Oblečení

Ačkoliv se může tento bod zdát, stejně jako předchozí, spíše bodem povrchním, celé to je o vašem vnímání na tuto věc. Nezapomínejte, že to, jak se budete cítit v oblečení, se pak odráží i na vašem celkovém vystupování a sebevědomí. Jen si vzpomeňte, jak se cítíte, když na sobě máte poprvé oblečení, které jste opravdu moc chtěli. Jste natěšení, sebevědomí a těšíte se, až se předvedete, že? Zažívejte tohle každý den, co se podíváte do zrcadla. Mně pomohlo kompletně celý šatník vyházet a začít si zakládat postupně nový. Začala jsem klasickými basic kousky, které se budou hodit vždycky a lze je zkompletovat s čímkoliv. Černé, šedivé a bílé triko, to samé i tílka, džíny, plátěné kalhoty, černé džíny, černá pouzdrová sukně, nadkolenky, podkolenky, mikina, cardigan. Později můžete přidávat na dalších kouscích. Rozhodně taky není na škodu zkusit nějaké doplňky- já miluju náramky a náhrdelníky, výrazné náušnice nebo hodinky. Někdo se ale vyžívá v páscích nebo třeba v šátcích, každopádně se nebojte kombinací a barev!

3)Ujasněte si priority

To je důležitá věc. Já jsem člověk, který si neustále potřebuje sepisovat seznamy, aby se ve svých myšlenkách a nápadech neztratil. Mezi mé nejčastější seznamy patří právě i prioritní žebříček. Jednoduše si napište věci, které jsou pro vás momentálně nejdůležitější, kterým se chcete věnovat nejvíce. V tomto případě by to tedy měl být seznam věcí, které na sobě chcete změnit nejvíc. Je to vaše postava? Je to vaše sebevědomí? Nelíbí se vám vaše chování? Jste příliš unavení? Nemáte žádnou aktivitu? Sepište to. Mnohem lépe se vám bude vlastně s vámi samými pracovat, protože jasně uvidíte, co vlastně chcete. Člověk, který začne s proměnou totiž většinou bývá až moc přemotivovaný a pak dělá jedno přes druhé, aby všechno splnil, což je samozřejmě špatné a hlavně nepraktické, protože stejně na polovinu věcí zapomene.

4)Najděte si váš vzor

Máte sepsané priority? Dobře, pojďme na to. Podívejte se na první věc z vašeho žebříčku, které se chcete věnovat a najděte si člověka, váš vzor, který vás bude motivovat. Ať už je to nějaký fitness trenér, herečka, sebevědomá sousedka nebo třeba vaše učitelka. Snažte se vzory hledat například i v náhodných lidech, to dělám velmi často já. Zaujme vás šarmantní chování nějakého staršího muže? Nebo laskavá duše ženy, kterou potkáte v obchodě? Zapamatujte si to. Nechte se jimi inspirovat a snažte se být i vy pro ostatní inspirací.

5)Nestresujte se neúspěchem

Pokud se vám zrovna nedaří dosáhnout vašeho cíle, buďte v klidu. Je to normální, lidské, děje se to každému. Pokud se vám nepodaří chodit pravidelně do posilovny, vtáhněte do toho někoho jiného, nebo si pořiďte permanentku, dejte si upozornění do telefonu nebo se nějak odměňte. Pokud znovu vklouznete ke kouření cigaret, které jste už ani nechtěli vidět, vyhoďte zbytek krabičky a začněte od druhého dne. Důležité je ale věřit si a věřit tomu, že se opravdu dokážete změnit. Představujte si, jaké to bude, až dosáhnete vašeho vytyčeného cíle.


VIDEO- Kdo je blbější /w. milovaný bratr

7. února 2017 v 14:03 | Kerr |  VIDEA
Krásné odpoledne, tak se opět ozývám po JEDNOM, ano po JEDNOM neuvěřitelném dni s novým článkem! Možná je to náhoda, spíš je to ale fakt, že druhý den mám ve škole trochu volnější režim na počítačích a můžu tak tvořit svojí vlastní práci, takže se odhodlám sednout k blogu a něco sepsat. Pár dní na zpátek jsem natáčela video s mým bráchou a budu moooc ráda, když se mrknete, okomentujete, nebo se prostě jen pobavíte nad naší debilitou.
Momentálně se chystám na natáčení OBLÍBENOSTÍ za měsíc leden, ale bude to časově náročnější, tak snad to nějak zvládnu promakat a vymakat aspoň do půlky února, aby to pak vůbec mělo cenu, vždyť už je první týden měsíce pryč! :D
Jo a, proč se tady na blogu ukazuje jiný náhledový obrázek než na YT, tady vypadám jako debílek, achjooo :( :D

 


Ahoj Báro, PŘEJU PEVNÝ NERVY.

6. února 2017 v 13:24 | Kerr |  JAK NA BLOG
Ahoj Báro, naše nová správkyně blog.cz. Docela jsem i měla chuť napsat nějaký komentář k tvému článku, který ale článkem nebyl, tudíž NELZE NAPSAT KOMENTÁŘ. A vlastně díky za to, protože teď mám skvělou příležitost k tomu, abych se tu vyjádřila celým článkem na to, co bych tu upřímně změnila já. Jo, což mi připomíná, přeju ti pevný nervy na čtení nenávistných komentářů, debilních zpráv, přílišných očekávání a nesouhlasů a bučením s jakoukoliv soutěží nebo novým konceptem, který vymyslíš. Jo a druhá věc, jak moc velkou máš moc, na tvém královském trůně? Protože pokud stejnou, jako tvůj předchůzce Standa, pak toho stejně moc nezmůžeš.
Možná jsem proslulá svým ironickým humorem a textem, který může leckoho urazit, naštvat, pobouřit nebo způsobit jakékoliv jiné emoční reakce, ale já jsem prostě jen upřímná, tak kdyžtak sorry. Ty mi naoplátku komentář napsat opravdu můžeš, protože já to pod článkem povolené mám! :D

První věc, která mě napadá, je stopro možnost odebírání oblíbených blogů. Dřív neskutečně frčely AFFS, Oblíbené blogy nebo cokoliv, ale to je celkem na nic. Kdyby se někde v menu zobrazoval počet odběratelů blogu, bylo by to fajn- třeba už jen pro lidi, kteří se snaží navázat nějaké spolupráce a chtějí firmám dokázat, že jsou opravdu čtenými a ten počet lidí na TOPlistu není jen nahnaný nějakou aplikací.

Další super věcí by podle mě bylo více možností, jak si pohrát se vzhledem stránky. Libovolně posouvat různé oblasti a mít větší svobodu. Nebo mít na různých místech volitelné velikosti písem, například u jednoho článku mít písmo jiné než u druhého, to je paráda (abych tak mohla zdůraznit důležitost článku apod.) a mnoho lidí by určitě ocenilo, kdyby se daly články zobrazovat vedle sebe. Ale to už je asi moc, takový obrovský přestavení blogu, to je trochu.. nereálný.

Jo a poslední věc je rozhodně pro mě nejpodstatnější a měla jsem v plánu po odchodu Standy něco takového vytvořit sama. Přijde mi, že komunita blogu se pomalu rozpadá, lidi si tu navzájem absolutně nepomáhají a je tu minimálně lidí, kteří tu spolu zůstávají. Víc soutěží nebo nějaké aktivity, projektíky pro víc lidí.. Pojďme ostatním ukázat, že my, členové blogu, stojíme při sobě!

No takže přeju hodně štěstí, Kerr

Nenajdu si kluka, protože jsem hnusná!

29. ledna 2017 v 18:39 | Kerr |  PRO SLEČNY

Taky se vám občas hlavou honí takové myšlenky? Já myslím, že každá z nás nezadaných (a možná i zadaných) holek na sobě hledáme ty nedokonalosti a věci, které bychom změnily. Já vám chci ale připomenout tu otřepanou a všemi známou frázi- dokonalost neexistuje a to, co si představujeme pod pojmem "krása" se každým rokem mění! Podívejte, v roce 2007 frčely boty na kolečkách, bokovky, tílka nad pupík ála Spice girls a kruhové zlaté náušnice. Kdo by tušil, že o deset let bude vrcholem krásy obří zadek, velké smyslné rty, umělé řasy a husté upravené obočí? Kdo ví, co bude in příští rok.
Dříve bylo neskutečně super být hubená, mít malá prsa a dlouhé hubené nohy, protože to byl ideál takové té stylové holky, která se mohla oblíkat jako hiphoperka a vypadalo to sexy a dnešní doba mnohem více přijímá holky s postavou "krev a mlíko", protože vypadají zdravě žensky. Není potřeba zdůrazňovat, že jsme každá krásná, ale já to řeknu ještě jednou, abyste si to uvědomily- KAŽDÁ JSME KRÁSNÁ!

Je ale naprosto přirozené, že i přes všechna tato tvrzení a podporu nejsme spokojené se svojí postavou nebo vzhledem všeobecně a na to vám chci říct jen jednu věc- MAKEJTE! Makejte a nenechte se stresovat ostatníma, protože důležitý je váš postoj, váš názor a váš pohled na věc. Holky, já taky nejsem spokojená s tím, jak vypadám. Občas si závistivě prohlížím fotky různých holek z okolí, mých kamarádek nebo kohokoliv, na koho narazím na insta a fakt tím dokážu trávit hrozně moc času. No největší motivace pro mě byla, když jsem u jedné z těch holek viděla pod každou její fotkou komentáře vychvalující její postavu až do nebe od kluka, který se mi dlouhou dobu líbil (a možná pořád líbí, hmm). No co vám budu povídat, měla jsem chuť naběhnout do posilky a udřít se tam k smrti, jenom abych si mohla na instáč hodit fotku svýho namakanýho zadku a čekat na ty přívětivý komentáře od jiných sexy kluků a hlavně od toho jednoho. Chjo, tak jsem si pak udělala třicet dřepů u uklízení nádobí a s nasupěným výrazem šla sepisovat svoje cíle a plány pro budoucí měsíc, protože já to nenechám jen tak, já se chci taky cítit sexy!